Voda a příroda

Název:

SpongeBoost: Upscalling the natural sponge functions of freshwater ecosystems to deliver multi-benefit green deal solutions

Zadavatel:

Horizon Europe

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

01/2024–12/2027

Popis:

Konsorcium 10 partnerů z celkem 7 různých evropských států si klade za cíl vyhledat, shromáždit a otestovat inovativní řešení, jak zvýšit potenciál zasakovací funkce krajiny, především mokřadů. Vzhledem k projevům klimatické změny je nezbytné hledat cesty, jak zachovávat, respektive obnovovat klíčové ekosystémové funkce a prvky v krajině. V rámci projektu pak na základě všech poznatků plynoucích jak z dosavadních výzkumů napříč různými zeměmi světa, tak z vlastních šetření a pilotních případových studií bude sestaven akční plán, který má podpořit další implementaci těchto opatření. Vedle přírodních a technických aspektů tak bude věnována pozornost i ekonomickým, sociálním a legislativním aspektům a hledáním business modelů, které ve formě alternativních inovativních modelů zajistí financování realizace mokřadů a dalších přírodě blízkých opatření nad rámec stávajících dotačních podpor.
Tým IEEP je odpovědný za vedení jednoho pracovního balíčku a dále se podílí významnou měrou na realizaci institucionální analýzy,

Zodpovědní řešitelé:

Jan Macháč, Jan Brabec, Lenka Slavíková, Jiří Louda, Marek Hekrle, Lenka Zaňková

Ve spolupráci:

Helmholtz Zentrum für Umweltforschung, Wetlands International-European Association a další partneři

Název:

Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech

Poskytovatel:

Technologická agentura ČR

Řešitel:

Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Období řešení: 

05/2021–12/2023

Popis:

Projekt se zaměřuje na potřeby samospráv ve věci komunikace opatření souvisejících s hospodařením s dešťovou vodou (HDV), jako je např. výsadba zeleně, realizace propustných povrchů, šetrná údržba zeleně, budování zelených střecha a stěn a další.

Dobrá komunikace mezi městem a veřejností je základním předpokladem pro efektivní plánování, vyšší prosaditelnost i lepší pochopení smyslu konkrétních opatření. V praxi však pro zapojení veřejnosti do plánování a realizace opatření HDV nadále existuje řada bariér. To se projevuje mimo jiné v tom, že veřejnost není dostatečně informována a ztotožněna se smyslem konkrétních opatření. Zároveň některá města nedisponují dostatečnými kapacitami pro tvorbu srozumitelného obsahu tak, aby veřejnost zaujal a poučil. Častým výsledkem je poté zakonzervování stávajících nevyhovujících způsobů jak komunikace, tak ale i samotného nakládání s dešťovou vodou.

V rámci řešení projektu ´Obce mluví o vodě´ proto mimo jiné dojde ke zjištění potřeb obcí pro lepší komunikaci opatření HDV a testování účinnosti komunikačních možností ve vztahu ke konkrétním opatřením a konkrétním cílovým skupinám veřejnosti.

Projekt je založen na propojení řešitelů z různých oborů (sociologie, ekonomie, marketing, veřejná správa, urbanismus). Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí řešené projekty (např. VODA VE MĚSTĚ).

Zodpovědní

řešitelé: 

Jan Macháč, Marek Hekrle

Název:

PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize 

Poskytovatel:

Technologická agentura ČR

Řešitel:

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labe

Období řešení: 

05/2021–12/2023

Popis:

Cílem tohoto mezioborového projektu je určení potenciálu snížení negativních dopadů krizí pomocí zřizování komunitních zahrad (KZ) na městských pozemcích vedoucí ke zvýšení potravinové soběstačnosti obyvatel měst. Výzkumem mezi členy komunitních zahrad, koordinátory, ale i obyvateli a zastupiteli měst dojde k určení přínosu komunitních zahrad v době krize (spojené s COVID-19), k identifikaci bariér v zakládání městských KZ a nalezení nejvhodnějších pozemků, a rovněž k ověření poptávky obyvatel po zapojení se do městského zemědělství v komunitních zahradách. Nakonec tak bude určen celkový potenciál zakládání KZ městy pro zmírňování dopadů negativních ekonomických a sociálních krizí na obyvatele.

Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí výzkumy zabývající se přínosy komunitních zahrad a motivacemi jejích členů. Poznatky budou ve spolupráci s KOKOZA, o.p.s. dále rozšiřovány a poslouží k podpoře budování konkrétních městských komunitních zahrad ve vybraných městech.

Zodpovědní

řešitelé: 

Jan Macháč, Lenka Dubová, Marek Hekrle, Jan Vávra

Název:

Studie posouzení dosažitelnosti trvalých limitů vypouštění odpadních vod do vod povrchových a jejich nákladové přiměřenosti. PČOV a MČOV Roztoky

Zadavatel:

VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

12/2020-03/2021

Popis

Čištění odpadních vod není levnou záležitostí, některé odpadní látky vyžadují pokročilé technologie na jejich redukci. Jaké technologie se ještě vyplatí a které lze považovat už za nákladově nepřiměřené? 

V rámci rekonstrukce průmyslové čistírny odpadních vod v Roztokách se řešilo nastavení limitů vypouštění odpadních vod, tedy koncentrace konkrétních látek, které se po čištění vod vypouští do vodního toku. 

Cílem studie bylo posoudit nákladovou přiměřenost technicky dosažitelných řešení s ohledem na různé nastavení limitů vypouštění odpadních vod. Pozornost byla zaměřena na inertní CHSK. Na základě posouzení jednotlivých variant vzhledem k environmentálním dopadům, plnění limitů a k nákladům na jejich dosažení a následnému porovnání možných variant byla určena nákladově přiměřená varianta, respektive pořadí jednotlivých variant. Postup posuzování přiměřenosti vychází z metodiky k udělování výjimek z aplikace úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. 

Zodpovědní

řešitelé:

Jan Macháč, Jan Brabec, Marek Hekrle 

Název:

VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově

Poskytovatel:

Technologická agentura ČR

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

05/2019–04/2021

Popis:

Vhodně zvolená přírodě blízká opatření mají potenciál výrazně přispívat k adaptaci měst na změnu klimatu a snižovat negativní důsledky spojené např. s bleskovými povodněmi, suchem nebo tepelnými ostrovy. Přestože se obce ČR snaží těmto dopadům předcházet, realizace opatření podporujících hospodaření s dešťovou vodou v praxi velmi často naráží na nedostatečné kapacity a nedostatek informací potřebných při jejich plánování, zadávání, realizaci a propagaci. Velmi často tak vznikají jednostranná řešení, která plně nevyužívají potenciálu zvyšování kvality života ve městech pomocí zavádění funkčního systému modré a zelené infrastruktury.
Cílem mezioborového projektu je vytvoření metodiky a katalogu opatření, které budou sloužit zejména obcím jako srozumitelný podklad pro snadnější plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých opatření pro hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území.
Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí řešené projekty, které se zabývaly modrou a zelenou infrastrukturou. Dosavadní výstupy a nástroje budou dále rozvíjeny na základě mezioborové spolupráce a aplikovány na úrovni konkrétních opatření.

Zodpovědní
řešitelé:

Jan Macháč, Marek Hekrle

Název:

Water Education for Innovative Environmental Learning (Wat.Edu)

Poskytovatel:

Erasmus+, Reg. č.: 2018-1-HU01-KA201-047800

Řešitel:

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Období řešení: 

11/2018–10/2021

Popis:

Hlavním cílem projektu je vytvořit, testovat a postupně zavádět nové experimentální a inovativní vzdělávací materiály týkající se tématu vody v rámci partnerských vzdělávacích institucí. Ve vazbě na environmentální výzvy související s vodou (klimatická změna, znečištění prostředí, šíření nemocí apod.) je cílem zlepšit základní environmentální povědomí žáků a jejich kompetence. Důraz je kladen na multidisciplinární přístup.
Výstupy budou začleněny do běžné denní výuky žáků ve věku 12 až 14 let, kteří díky nim lépe pochopí vazby mezi jednotlivými předměty související s tématem vody: přírodní a společenské vědy, umění, vodohospodářství (jako horizontální vzdělávací element zahrnutý v každém předmětu). Důraz bude kladen na biologii, chemii, zeměpis a umění (výtvarná, hudební a literární výchova).
Jedná se o společný projekt 8 institucí ze 4 zemí. V každé zemi je zapojena jedna základní škola a jedna výzkumná/praktická organizace. Společným cílem je pak připravit děti na budoucí výzvy související s vodou. Projekt navazuje na dva regionálně zaměřené projekty Water Agent a Water Agent V 003.

Zodpovědní
řešitelé:

Jan Macháč,
Michaela Hanzlová

Web-site:

www.watedu.eu

www.facebook.com/watedueu

Název:

Water Agent V 003: Environmentální vzdělávání žáků v oblasti vodního managementu

Zadavatel:

Visegrad Fund

Řešitel:

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Období řešení: 

06/2018–07/2019

Popis:

Jak zvyšovat povědomí žáků o vodním hospodářství?

My na to půjdeme skrze vytvoření příručky pro učitele základních škol. Vznik příručky je podpořen Visegrádským fondem a na jeho tvorbě se budou podílet odborníci z Česka, Maďarska a Slovenska.

Cílem je podpořit učitele v tom, aby zahrnovali environmentální témata, jako je hospodaření s vodou, správa vodních zdrojů, atd. do běžné výuky. Příručka bude založena na zážitkové pedagogice a bude obsahovat hry, kvízy, experimenty, pracovní listy a další materiály pro interaktivní výuku. Finální verze bude k dispozici pro učitele ve školním roce 2019/2020 ve třech národních jazycích: češtině, slovenštině a maďarštině. Podpůrné materiály se vztahují ke třem základním tématům: i) voda v krajině, ii) voda v domácnostech a ve školách iii) voda ve městě.

Se změnou klimatických podmínek ve střední Evropě vznikla potřeba změnit chování občanů vůči vodním zdrojům. Na důležitosti nabývá vodní management a politika a změny ve spotřebě vody. Bohužel povědomí společnosti o těchto tématech je stále velmi nízké. Zavádění nezbytných adaptačních opatření proto čelí nízké podpoře obyvatel.

Přestože kurikulum základního vzdělávání zahrnuje témata, která obsahují environmentální vzdělávání, samotný vodní management není v klasických předmětech dostatečně pokrytý. Zvláště pak v kontextu současných klimatických změn. Z toho důvodu vznikl projekt Water Agent V 003, který si klade za cíl představit téma vodních zdrojů nejmladším generacím i jejich rodinám a učitelům.

Výstupy projektu jsou vytvářeny organizací IREAS (Česká republika) ve spolupráci s GWP CEE (Slovensko) a IMRO (Maďarsko).

Kontaktní osoby:

Jan Macháč, e-mail: machac (zavináč) ireas.cz
Michaela Jeřábkova, e-mail: jerabkova (zavináč) ireas.cz

Web-site:

Water Agent V 003 website

Ke stažení (pdf):

Naše příručka (MACHÁČ, Jan; JEŘÁBKOVÁ, Michaela (Ed.) 2019. WATER AGENT V 003: Environmentální výchova žáků v oblasti vodního hospodářství. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.) je dostupná ke stažení v pdf verzi v češtině, angličtině, slovenštině a maďaršině.

Název:

Obnova biodiverzity a ekosystémových služeb klimatickou změnou ohrožených lesů regionu Beskyd

Zadavatel:

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika

Řešitel:

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

Období řešení: 

07/2018–06/2020

Popis:

Přeshraniční česko–slovenský projekt má za cíl ochranu biodiverzity přeshraničního území prostřednictvím spolupráce v oblasti ochrany a koordinovaného řízení přírodně významných území. Reaguje tak na aktuální ohrožení biodiverzity lesních ekosystémů v regionu Beskyd v důsledku probíhající změny klimatu a nabízí systémové nástroje ke zmírnění dopadů klimatické změny v budoucnosti. Zvýší tak efektivitu ochrany a obnovy biodiverzity a podpoří udržitelné poskytování ekosystémových služeb. Klíčové výstupy projektu jsou:

•  Plán adaptace lesů Beskyd na klimatickou změnu;
•  Web-mapová aplikace „Lesy Beskyd a klimatická změna";
• Pilotní projekt přeměny stejnověkého smrkového lesa na různověký přírodě blízký les.

Název:

Rozvoj metod ekonomického hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech

Zadavatel:

Technologická agentura ČR

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

10/2017–07/2019

Popis:

Realizace přírodě blízkých opatření stále častěji naráží na jejich prosaditelnost a nízké povědomí o jejich vedlejších přínosech. Ekonomické hodnocení konkrétních opatření může posloužit jako významný argument pro realizaci (plánování) těchto opatření a vede k zvýšení povědomí o jejich významu. Cílem projektu je tak nalezení, definování, systematizování a ověření metod pro ekonomické hodnocení různých kategorií přírodě blízkých opatření (např. zelené zdi a střechy, stromy apod.) v inteligentních lidských sídlech využívajících zelenou a modrou infrastrukturu. Jednotlivé kategorie lze vyčíslit jak z pohledu přímých nákladů a užitků spojených s vybudováním a provozem, tak z pohledu vedlejších dopadů, jejichž zahrnutí do procesu rozhodování v současné době chybí. V rámci projektu byla vytvořena komplexní metodika, která slouží především jako podklad při rozhodovacích procesech ve státní správě a na lokální úrovni (úrovni měst a obcí).

Zodpovědní řešitelé:

Jan Macháč, Lenka Dubová, Jiří Louda, Marek Hekrle, Lenka Zaňková, Jan Brabec

Ke stažení (pdf):

Macháč, J., Dubová, L., Louda, J., Hekrle, M., Zaňková, L. et Brabec, J. (2019). Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP )

Název:

Smart information, governance and business innovations for sustainable supply and payment mechanisms for forest ecosystem services (InnoForESt)

Zadavatel:

Program Horizon 2020

Řešitel:

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Období řešení: 

10/2017–9/2020

Popis:

Lesnictví je v současnosti zaměřeno především na těžbu dřeva. Na rozdíl od dalších ekosystémových služeb, které lesy poskytují (např. rekreace, ochrana před povodněmi pomocí zadržování vody, zadržování uhlíku atd.), je těžba dřeva obchodována na klasických trzích.
Záměrem tohoto tříletého projektu je započít proces transformace evropského lesnictví, a tak podpořit poskytování dalších lesních ekosystémových služeb. Cílem je upravit politiku směrem k větší spolupráci klíčových aktérů, mezisektorové koordinaci, víceúrovňové správě a k využití inovativních ekonomických nástrojů v lesním hospodářství. Rovněž by měl přispět k nalezení možných způsobů, jak vlastníkům nebo správcům lesů zajistit další zdroje příjmů za poskytování lesních ekosystémových služeb. V neposlední řadě bude pomocí laboratorních i terénních experimentů zkoumán význam institucí (ve smyslu pravidel hry) na povahu hospodaření v lesích.
Náš tým bude v projektu realizovat v Česku a na Slovensku jednu ze šesti plánovaných případových studií, v rámci nichž vznikne inovativní platforma a síť zúčastněných klíčových aktérů. Případová studie se zaměří především na analýzu plateb za ekosystémové služby (PES). Kromě PES bude s partnery diskutováno využití i dalších nových nástrojů, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tým tak naváže na své aktivity v oblasti ekosystémových služeb a bude rozvíjet nové téma plateb za ekosystémové služby.

Název:

Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy

Poskytovatel:

Ministerstvo zemědělství, QK – Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025 ZEMĚ

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

02/2017–12/2020

Popis:

V současnosti dochází ke stále většímu tlaku na využívání zemědělské půdy, ať už za účelem pěstování krmiv, energetické biomasy nebo produkce potravin, a dochází tak ke konfliktům mezi těmito rozdílnými zájmy a využitími. Problém ještě zesiluje probíhající změna klimatu, mezi jejíž projevy kromě jiného patří častější a dlouhotrvající období sucha. Nemalý vliv má i podpora obnovitelných zdrojů energie, mezi které patří biomasa. Projekt se proto snaží najít vhodné metody pro optimalizaci využívání biomasy s ohledem na ekonomickou efektivnost, potravinovou soběstačnost (potřebu pěstování potravin a krmiv) a zohlednění požadavků na ochranu půd, především limitů ve využívání půdy a prevence degradace půdy.
Projekt navazuje a rozšiřuje nástroj IS RESTEP pro optimalizaci využívání biomasy. Hlavním cílem navazujícího projektu je přidání modulu EKONOMIKA do tohoto nástroje, který umožňuje regionální udržitelné plánování v energetice.
Tým IEEP se v projektu zaměřuje na hodnocení dopadů budování a provozu OZE na obce a na hodnocení externalit spojených s produkcí biomasy. Výstupem týmu je certifikace dvou metodik.

Zodpovědní
řešitelé: 

Jan Macháč,
Lenka Zaňková,
Lenka Dubová

Ke stažení (pdf):

Macháč J. a kol. (2018): Metodika zjišťování vlivu obnovitelných zdrojů energie na hospodářství a životní prostředí mikroregionu / MAS. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Přílohu č. 2 je možné stáhnout zde.

Název:

Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno-modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN)

Zadavatel:

Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, leader konsorcia Institut für ökologische Raumentwicklung (IÖR), Dresden

Období řešení: 

1/2017–12/2019

Popis:

Jednou ze společenských výzev současnosti je zachování biologické rozmanitosti a fungování ekosystémů. Především ve městech dochází v důsledku stavebního rozvoje ke ztrátám služeb poskytovaných přírodou, přestože významně ovlivňují kvalitu života a lidský blahobyt. V důsledku rostoucího počtu obyvatel ve městech a zvyšujícího se rizika projevů změny klimatu je zelené a modré infrastruktuře přikládán stále větší význam.
Tento projekt se za využití konceptu ekosystémových služeb snaží odhalit vztah mezi vytvářením udržitelné hodnoty přírody, prvky přírodě blízké městské struktury a lidským blahobytem. Cílem projektu je zvýšit význam ekosystémových služeb a hodnot přírody v urbánním prostředí za pomoci zhodnocení zelené a modré infrastruktury ve městech na příkladu Děčína, Drážďan a Liberce podle jednotné metodiky. Výsledky této analýzy lze využít při rozhodovacích procesech v oblasti územního plánování, ochrany přírody a při práci s veřejností. Náš tým se v projektu zaměří především na vytvoření jednotné metodiky a následné využití konceptu ekosystémových služeb pro ocenění zelené a modré infrastruktury ve městech. Naváže tak na další řešené projektu z oblasti přírody a ekosystémových služeb a využije zkušeností z hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření na změnu klimatu.

Název:

LAND4FLOOD: Realizace přírodě blízkých retenčních opatření na soukromé půdě

COST European Cooperation in Science and Technology

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

11/2017–9/2021

Popis:

Jakými způsoby podpořit zájem vlastníků půdy realizovat nebo tolerovat na svých pozemcích retenční opatření ke zmírnění povodňových škod? Celosvětové škody působené povodněmi mají vzrůstající tentenci. Ukazuje se, že tradiční protipovodňová opatření technického typu (např. hráze) nejsou sami o sobě postačující pro snižování povodňových rizik. Proto se pozornost obrací k přirodě-blízkým retenčním opatřením, které mohou vhodně doplnit technická opatření ve městech. Problémem těchto opatření je, že „spotřebují" více půdy, která je obvykle v soukromých rukou. Cílem projektu je zabývat se postupy a nástroji, s jejichž pomocí je možné domluvit se s vlastníky na multifunkčním využití půdy s ohledem na existující povodňová rizika a reálný výskyt povodní.

Více informací:

http://www.cost.eu/COST_Actions/ca/CA16209

Název:

STRIMA II: Sasko-český management povodňových rizik

Program spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

7/2017–12/2020

Popis:

Přeshraniční spolupráce v protipovodňové ochraně je významná nejen kvůli sdílení informací o příchodu povodně (propojení varovných systémů v přeshraničních povodí), ale i z důvodu výměny zkušeností a koordinace strategií ke zvládaní povodňových rizik. Významnou roli v tomto procesu hrají lokální aktéři – zejména starostové obcí, aktivní obyvatelé a podnikatelé hospodařící v ploše povodí. Projekt navazuje na již realizovaný projekt STRIMA a klade si za cíl dále prohlubovat přeshraniční řízení povodňových rizik, zlepšovat prevenci (potenciálních) škod na budovách a infrastruktuře a podporovat setkávání v rámci přeshraničních fór managementu povodňových rizik. Významnou součástí projektu je i ekonomická a institucionální analýza opatřeních v ploše povodí s retenčním potenciálem.

Název:

Payments for Ecosystem Services (Forest for Water) (PESFOR-W)

Zadavatel:

COST Action

Řešitel:

CETIP Network, s.r.o.

Období řešení: 

2016–2020

Popis:

Cílem této COST akce (projektu) je konsolidovat znalosti ze současných evropských schémat plateb za ekosystémové služby v oblasti lesů a vod a pomoci tak standardizovat přístupy k vyhodnocení environmentální a nákladové efektivnosti lesnických opatření. Projekt pomůže také k vytvoření Evropské sítě, prostřednictvím které bude moci být usnadněna, rozšiřována a zlepšována implementace schémat plateb za ekosystémové služby.

Název:

Individuální a organizační rozhodování v redukci environmentálních rizik: determinanty, motivace a efektivita

Grantová agentura České republiky

Přírodovědecká fakulta a IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem UJEP

1/2016–12/2018

Popis:

Ekologické katastrofy významně zasahují do fungování současné společnosti. Intenzita jejich dopadů je přímo úměrná tomu, do jaké míry se společnost dokáže na nečekané události připravit (adaptovat). Efektivní nástroje redukce environmentálních rizik jsou spojeny s ochotou různých aktérů a institucionálních struktur učit se reagovat na nové situace. Projekt se zaměřuje na výzkum determinant a mechanismů, jimiž se jednotlivci i instituce učí zmírňovat přírodní a technologická rizika, a do jaké míry pokrok získaný jednotlivci ovlivňuje institucionální rámce a organizační odezvu na rizikové procesy a naopak. Projekt je interdisciplinárně zaměřen – sdružuje sociology, ekonomy, přírodovědce a geografy – a aplikuje víceúrovňový metodologický přístup k objasnění popsaných vazeb.

Název:

Ekonomické nástroje pro podporu udržitelného nakládání se srážkovými vodami v obcích

Technologická agentura České republiky

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

1/2016–12/2017

Popis:

Ve spolupráci s odborníky z Fakulty stavební ČVUT se tým IEEP zapojí do řešení výzkumného projektu zaměřeného na varianty regulace nakládání s dešťovými vodami ve městech. Hlavním cílem projektu je snížit negativní dopady srážkových vod odtékajících z obcí na životní prostředí i na obce samotné. V rámci projektu budou navrženy variantní ekonomické nástroje podporující trvale udržitelné nakládání se srážkovými vodami, analyzovány budou různé varianty zpoplatnění srážkového odtoku z jednotlivých pozemků do kanalizace, zpoplatnění přepadů z dešťových oddělovačů jednotné stokové sítě do vodních recipientů a kombinace obou způsobů s cílem najít optimální podobu regulace.

Název:

Hodnocení dopadů nově připravované/přijaté legislativy v oblasti VaK na příjmy domácností

Zadavatel:

Ernst & Young, s. r. o.

Řešitel:

IREAS centrum, s. r. o.

Období řešení: 

4/2016–9/2016

Popis:

Cílem studie bylo komplexně zhodnotit dopady jednotlivých návrhů změn zákonů z oblasti vodovodů a kanalizací, které vycházejí především z požadavků Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES). Jednalo se o změny hodnot přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, změny v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, navýšení poplatků za odběr podzemních vod a změny v podmínkách využívání kalů na zemědělské půdě. Plánované změny v zákonech by ovlivnily cenu vody a tím i konečné spotřebitele – domácnosti. Studie se proto zaměřila na analýzu dopadů legislativních změn na domácnosti v nejnižším příjmovém decilu s ohledem na regionální disparity příjmů domácností a cen vodného a stočného, jejichž zahrnutí doposud nebylo bráno na zřetel. Do analýzy byla rovněž zahrnuta velikost obce, povodí, do kterého spadá v případě odběru povrchových vod, aktuální stav ČOV a další proměnné, které se liší podle regionu. Celkově byly modelovány dopady pro více než 50 obcí ve všech krajích ČR. Pro každou obec byl vytvořen detailní model vycházející se stávajícího stavu a výše vodného a stočného. Následně byly promítnuty do modelu jednotlivé dílčí změny legislativy, což vedlo ke kalkulaci dodatečných nákladů a tím navýšení ceny vodného a stočného.

Závěry:

Provedením analýzy bylo zjištěno, že přijetí plánované legislativy by mělo dopad na narůst podílu výdajů za vodné a stočné na příjmy domácností v nejnižším decilu (s příjmy do 6 000 Kč na osobu) z průměrných 4,09 % dle roku 2015 na 4,56 % v roce 2023 po přijetí všech plánovaných a připravovaných legislativních změn. Pro domácnosti s příjmy mezi 6 000–8 000 Kč by se tento poměr zvýšil z původních 2,81 % na 3,42 %. Zvažované změny by vedly k zatížení rozpočtů domácností v průměru o 0,4–0,5 % celkových příjmů. Z analýzy dále vyplynulo, že největší vliv na zvýšení ceny vodného a stočného by mělo nastavení emisních limitů na vypouštění odpadních vod, kdy by řada aktuálně využívaných čistíren odpadních vod musela projít rozsáhlou rekonstrukcí, aby technologicky dosáhla technologické úrovně požadované zákonem.

Zodpovědní
řešitelé:

Jan Macháč, Lenka Zemková a Kristýna Rybová

Ke stažení

(pdf):

Část výsledků byla prezentována a publikována ve sborníku: MACHÁČ, J.; ZEMKOVÁ, L. How much extra will households pay for environmental improvement? Impacts of water and sewerage legislation in preparation on incomes of the poorest households in the South Bohemian Region. In Matějová, L. (ed.) Proceedings of the 21st International Conference Current Trends in Public Sector Research 2017. Brno: Masaryk University, 2017. pp. 305-312. ISSN 2336-1239. ISBN 978-80-210-8448-3 (článek v anglickém jazyce)

Název:

Podpora rozvoje adaptačních opatření a strategií ve městech

Zadavatel:

Technologická agentura ČR

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP (projekt leader: Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.)

Období řešení: 

01/2016–12/2017

Popis:

Tři čtvrtiny obyvatel Evropy žijí ve městech, která jsou často zranitelná a nedostatečně připravena na dopady klimatické změny (vlny veder, nedostatek vody, sucho, záplavy). Pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu uvádí, že adaptační opatření v městech jsou stěžejní pro úspěšnou adaptaci na změnu klimatu. Cílem projektu je s využitím metodických přístupů ekonomického hodnocení, analýzy stávajících politik (bariér a příležitostí) v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, a na základě zhodnocení možností implementace přírodě blízkých opatření ve městech, podpořit rozhodovací procesy a rozvoj adaptačních opatření a strategií v pilotních městech (Praha, Plzeň, Ústí nad Labem, Brno).

Ke stažení:

MACHÁČ, Jan - Dubová, Lenka - LOUDA, Jiří - VACKOVÁ, Alena. Ekonomické hodnocení příroděblízkých adaptačních opatření ve městech. Výsledky případových studií realizovaných opatřenív ČR. Ústí nad Labem, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP). 2018

Název:

Regionální hodnotové řetězce v kontextu ekosystémových služeb a biodiverzity – příklad česko-polsko-saské projektové spolupráce

Zadavatel:

Deutsche Bundesstiftung Umwelt (prostřednictvím NETSCI GmbH)

Řešitel:

Fakulta sociálně-ekonomická UJEP (projekt leader NETSCI GmbH)

Období řešení: 

2015–2017

Popis:

Tento návazný projekt na projekt Biodiversität, Ökosystemleistungen und regionale Wertschöpfungsketten prohlubuje analýzu současného využívání a potenciálu budoucího využití konceptu ekosystémových služeb, tentokrát se zaměřením především podnikatelský sektor (především pak na potravinářství). V rámci projektu je prováděn výzkum firem v pohraničním regionu (se zaměřením na Ústecký a Liberecký kraj) s cílem identifikovat jak vybrané ekonomické sektory, tak konkrétní podniky, kde bude možné uplatnit koncept ekosystémových služeb a biodiverzity v rámci standardních aktivit těchto podniků. Širším cílem tohoto projektu je (v modelových firmách) integrovat systém indikátorů sledujících kvalitu biodiverzity a toku ekosystémových služeb a využít těchto indikátorů jak pro ochranu přírody resp. biodiverzity, tak pro zvyšování přidané hodnoty výstupů jednotlivých firem. Výzkum v rámci projektu bude rovněž zaměřen na analýzu potenciálu přeshraniční spolupráce subjektů pro zvyšování přidané hodnoty firemních výstupů. Na projektu se podílejí experti z Polska, Saska a ČR.

Název:

Rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst s využitím ekosystémově založených přístupů k adaptacím

Zadavatel:

Program CZ02 – Biodiverzita, monitoring a změna klimatu financovaného z EHP fondů 2009–2014

Řešitel:

Fakulta sociálně ekonomická Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, leader konsorcia: CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, v. v. i.

Období řešení: 

2015–2016

Popis:

Cílem projektu bylo spustit a rozvíjet proces přípravy adaptační strategie měst a navržení a vyhodnocení vhodných adaptačních opatření ve vybraných urbánních oblastech (Praha, Brno, Plzeň) v České republice za podpory ekosystémově založených přístupů. Dílčími cíli projektu bylo provést posouzení rizik a zranitelnosti spojených se změnou klimatu na lokální urbánní úrovni, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty identifikovat relevantní adaptační opatření, kvantifikovat náklady a přínosy preferovaných adaptačních opatření, připravit a formulovat adaptační strategie měst v návaznosti na „Strategii přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR“ a zahájit implementační proces adaptační strategie a s ní spojených opatření. Významnou součástí projektu bylo i začlenění prvků „zelené a modré infrastruktury“ a ekosystémových služeb do adaptačního cyklu a do jednotlivých opatření a adaptačních alternativ.

Ke stažení:

MACHÁČ, Jan–DUBOVÁ, Lenka–LOUDA, Jiří. Ekonomická analýza přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech. Ústí nad Labem, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP). 2017.

Název:

Biodiverzita, ekosystémové služby a regionální řetězce tvorby hodnoty

Zadavatel:

Verein für Internationales und Interdisziplinäres Management e. V.

Řešitel:

Fakulta sociálně-ekonomická UJEP (projekt leader NETSCI GmbH)

Období řešení: 

2015

Popis:

Tento krátký relativně projekt je zaměřen na popis aktuálního stavu poznání problematiky ekosystémových služeb a biodiverzity v České republice a jeho využívání v praktické environmentální politice. Akcent je kladen na analýzu dosavadních zkušeností s managementem ekosystémových služeb v ČR jak na akademické úrovni (publikované odborné články a monografie, realizované projekty) tak na politické úrovni (jaké politické strategické dokumenty týkající se biodiverzity a ekosystémových služeb v ČR existují, jaké podpůrné programy atd.). Širším cílem projektu je identifikovat přínosy a příležitosti, které koncept ekosystémových služeb může přinést regionálním řetězcům tvorby přidané hodnoty. V rámci projektu se jedná o trilaterální česko-polsko-saskou spolupráci.

Název:

Hodnocení nákladové přiměřenosti v rámci dosahování dobrého stavu vodních útvarů

Technologická agentura České republiky

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

1/2014–12/2015

Popis:

Implementací Směrnice 2000/60/ES (tzv. Rámcové směrnice vodní politiky) se Česká republika zavázala dosáhnout do roku 2027 dobrého stavu všech vodních útvarů na našem území. V realitě to znamená postupnou realizaci řady opatření ke snížení vnosu znečištění do vodního prostředí a zlepšení morfologie vodních útvarů. Ve třech šestiletých cyklech probíhá tvorba a plnění plánů povodí, z nichž první plány oblastí povodí vstoupily v platnost v roce 2009. Členské státy mohou vůči striktně stanoveným cílům EU uplatnit žádost o výjimku dle čl. 4 směrnice, které umožňují posunutí nebo i významné zmírnění těchto cílů. Každá z výjimek však musí být důsledně argumentována a podložena monitoringem a objektivními analytickými podklady. Za tímto účelem byla v rámci projektu vytvořena Metodika k aplikaci výjimek z důvodu nákladové nepřiměřenosti opatření k dosahování dobrého stavu vodních útvarů, kterou v prosinci 2015 certifikovalo MZE ČR.

Ke stažení

(pdf):

SLAVÍKOVÁ, L. a kol. Metodika k aplikaci výjimek z důvodu nákladové nepřiměřenosti opatření. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., 2015. ISBN 978-80-87402-42-9 (on-line, pdf).

Economic Value of Ecosystem Services in The Eastern Ore Mountains

Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D.; Ing. Jiří Louda

Citace:

VOJÁČEK Ondřej–LOUDA, Jiří. Economic Value of Ecosystem Services in the Eastern Ore Mountains. E+M Ekonomie a Management. 2017, 20(3), 4–18.

Název:

Přeshraniční management rizika povodní

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, program EUPRO II

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

1/2014–12/2017

Popis:

Povodně jsou považovány za jednu z nejvýznamnějších přírodních katastrof v Evropském kontextu – jejich výskyt se zvyšuje a škody jimi způsobené narůstají. Tyto jevy mají mnoho příčin a k jejich zmírnění je nutný koordinovaný přístup v rámci ucelených povodí, zahrnující technická opatření, změny zemědělských postupů, revitalizace vodních toků apod. Klíčová je spolupráce mezi subjekty spravujícími vodní toky a plánující protipovodňová opatření a vlastníky půdy, kteří svojí aktivitou významně ovlivňují průběh povodňových vln.

Hydrologická povodí zpravidla zahrnují dva i více států. Komplexní přístup k řešení povodňových škod vyžaduje součinnost odborníků z různých profesí. Cílem projektu proto je budování mezinárodní expertní skupiny vytvářející interdisciplinární know-how v problematice přeshraničního managementu rizika povodní a zapojení této skupiny do mezinárodních projektů. V rámci projektu bude vydáno tématické číslo zahraničního časopisu, kniha v angličtině a bude podán návrh projektu do mezinárodní vědecké výzvy.

Více informací:

http://floodland.net/

Název:

Srovnávací studie Evropské Komise

2014–2015

Popis:

Ke stažení

REYNAUD, Arnaud. Modelling Household Water Demand in Europe – Insights from a Cross-Country Econometric Analysis of EU-28 countries. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2015. ISBN 978-92-79-48998-3.

BRABEC, Jan. Překlad kapitol „Shrnutí" a „Česká Republika" výše uvedeného anglického originálu studie EU.

Název:

Zvýšení efektivnosti využívání povrchových vod posílením ekonomických nástrojů v rámci existujících alokačních mechanismů

Technologická agentura České republiky

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

1/2014–12/2015

Popis:

Povrchová voda odebíraná z vodních toků a nádrží je významným přírodním zdrojem, jehož vzácnost v čase narůstá s ohledem na pozorované (i očekávané) klimatické změny. Nakládání s povrchovou vodou za účelem odběru regulováno prostřednictvím povolení. Samotný odběr je pak zpoplatněn tzv. platbou k úhradě správy vodních toků a správy povodí. Regulace přístupu k vodě se tak opírá primárně o administrativní nástroj (bez příslušného povolení nelze s vodou nakládat), zpoplatnění odběrů pak hraje doplňkovou roli. Současný institucionální rámec umožňuje zájemcům o odběry vody získat dlouhodobé povolení, jehož držení není samo o sobě spojeno s žádnými náklady, přestože reálně jde o „rezervaci" určitého množství vody v toku/nádrži k odběru. Náklady vznikají až povinností uhradit příslušnou platbu v okamžiku skutečného odběru vody. V rámci projektu se podařilo prokázat, že za těchto podmínek dochází k systematickému nadpovolování odběrů povrchové vody – tj. subjekty disponují povolením na odběr většího množství povrchové vody, než jaké reálně odebírají.

V návaznosti na toto zjištění byla v rámci projektu vytvořena Metodika k analýze modifikací platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí za účelem dosažení vyšší efektivnosti při alokaci povrchové vody, kterou v prosinci 2015 certifikovalo MinisteZE ČR, a sestaven mikrosimulační model umožňující modelování efektů změn zpoplatnění povrchové vody před jejich zavedením do praxe. Model umožňuje na základě historických dat odhadnout dopady modifikací poplatků v rámci jednotlivých povodí i celé ČR.

Ke stažení

(pdf):

SLAVÍKOVÁ, Lenka a kol. Analýza odběrů povrchové vody v ČR v letech 2001–2013. Praha: IREAS, 2014.

SLAVÍKOVÁ, Lenka–VOJÁČEK, Ondřej a kol. Metodika k analýze modifikací platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí za účelem dosažení vyšší efektivnosti při alokaci povrchové vody. Praha: IREAS a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., listopad 2015.

Název:

Hodnocení dopadů návrhu (RIA) koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

IREAS centrum, s. r. o.

9–12/2014

Popis:

Projekt provedl hodnocení dopadů návrhu (RIA – regulatory impact assessement) koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Cílem projektu byl výběr takové varianty, která zajistí udržitelnost infrastruktury vodovodů a kanalizací (VaK), vytváření dostatečných rezerv na kontinuální obnovu VaK a zajištění kvalitní plynulé a bezporuchové dodávky pitné vody pro odběratele a čištění odpadních vod za přijatelné ceny. V rámci hodnocení dopadů byly posuzovány dvě varianty a zachování stávajícího způsobu regulace. Během zpracování RIA byly posuzovány náklady navržených variant a jejich přínosy. S ohledem na identifikované problémy současného stavu a hodnocené návrhy jejich řešení byla doporučena varianta, která posiluje roli Ministerstva zemědělství. Tato varianta počítá i s posílením spolupráce s ostatními rezorty, Úřadem vlády, Svazem měst a obcí, a to prostřednictvím vytvoření koordinační rady.

Název:

Hodnocení ekonomické hodnoty ekosystémových služeb ve Východním Krušnohoří pomocí metody výběrového experimentu

Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D.; Bc. Martin Kratochvíl

Citace:

VOJÁČEK, Ondřej–KRATOCHVÍL, Martin. Assessing the economic value of ecosystem services in the Eastern Ore Mountains: using choice experiment. In ŠAUER, Petr–ŠAUEROVÁ, Jitka (eds.). Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 2013. s. 165–172.

Název:

Hodnotná příroda východního Krušnohoří

Zadavatel:

Cíl 3/Ziel 3

Řešitel:

Institut für ökologische Raumentwicklung (IÖR), Dresden a Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem

Období řešení: 

2012–2014

Popis:

Tento česko-německý projekt se zabýval zmapováním ekosystémových služeb (tj. užitků, které plynou lidem z biologické rozmanitosti a nepoškozených ekosystémů) ve východním Krušnohoří. Jeho cílem bylo vyčíslit a představit jejich hodnotu lidem v regionu a diskutovat lokální nástroje k jejich dalšímu rozvoji či zachování. V průběhu řešení projektu se podařilo ocenit zejména estetické hodnoty, jež pro návštěvníky hor vyplývají z existence přírodě blízkých horských potoků, udržovaných kamenných snosů a pravidelně kosených horských luk.

Název:

Ekonomická analýza problému eutrofizace vodní nádrže Orlík

Zadavatel:

Biologické centrum Akademie věd ČR

Řešitel:

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Období řešení: 

10/2012–12/2013

Popis:

Ke stažení

(pdf):

VOJÁČEK, Ondřej; HEJZLAR, Josef; SLAVÍKOVÁ, Lenka; MACHÁČ, Jan; SMEJKAL, Tomáš; CUDLÍNOVÁ, Eva. Analýza nákladové efektivnosti a užitků plynoucích z omezení eutrofizace vodní nádrže Orlík. (Cost-effectiveness analysis report for the Vltava catchment, Czech Republic, including analysis of disproportionality).

SLAVÍKOVÁ, Lenka; VOJÁČEK, Ondřej; MACHÁČ, Jan; SMEJKAL, Tomáš. Eutrofizace vodní nádrže Orlík: Jak ji co nejlevněji vyřešit? – shrnutí výsledků projektu. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP), Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem; 2017.

Název:

SE KLIMA: Socioekonomická analýza dopadů klimatické změny ve vazbě na vodní hospodářství ČR – efektivnost nákladů vodohospodářských služeb a nástroje jejich regulace

Ministerstvo zemědělství České republiky

Vysoká škola ekonomická v Praze

2009–2011

Popis:

Hydrologicky výzkum (sledování kvality a kvantity vod, extrémních jevů – povodí a sucha apod.) tvoří základnu, ze které vychází výzkum dopadů klimatické změny. Ten se zabývá především dopady budoucích změn na udržitelný vývoj přírodních systémů, zdrojů vody a vodohospodářských služeb spojených s vodou. Vzhledem k nejednoznačnosti dosavadních propočtů dopadů klimatických změn na vodní režim v rámci ČR, nedošlo dosud k přizpůsobení existujících administrativních a ekonomických nástrojů. Rovněž diskuse o jejich možné modifikaci směrem k vyšší flexibilitě jsou teprve v počátcích. Projekt, na jehož řešení se podílel Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M, a IEEP, si kladl za cíl analyzovat společně hydrologické a socio-ekonomické dopady klimatické změny ve vodním hospodářství ČR. Hlavní přínos projektu spočíval v jeho interdisciplinárním pojetí uvedeného problému.